Ahoj všem, jsem Oto Wichterle. Pokud se rozhodnete pro práci v zahraničí, doufám že se Vám tam bude líbit. Já aktuálně pracuji jako barman a zároveň snídaňový číšník pro hotel v Bad Reichenhall v Německu a je to jedna velká zkušenost.
Jak to v mém případě vlastně vypadá?
Nevím, zda by to bylo pro Vás, ale já už jsem si zvykl na ty změny režimu. Na snídaních začínám v 04:45 a končím v 13:15, kdežto za barem startuji v 15:00 a končím ve 23:30. U obou pozic jde primárně o to ze začátku nachystat prostředí, většinou až poté začíná obsluha hostů.
Přemýšlíte, zda je to dřina? Fyzicky za mě určitě ne, ale náročné je to na nohy – v práci se dost se naběhám. Řekl bych, že je to celkem jednostranná zátěž. Je dobré to asi kompenzovat, což bohužel přesně vůbec nedělám. Přesto myslím lepší než sedavé zaměstnání. Nutnost pohybu v práci beru jako benefit.
Jak hodnotím práci?
No, co vám budu vykládat… někdy mě pracovat baví a někdy prostě méně a raději bych spal dál, než vstával do práce. Na druhou stranu mám moc rád místní hosty. Naprostou většinu tvoří Němci a jsou ke mně zpravidla moc a moc milí. Dokonce si s nimi často povídám, a to mám na mojí práci opravdu rád. Zátěž v práci je zde různá – odvíjí se od počtu hostů. Měl jsem také štěstí na manažera – pro mě klíčová věc. Je super, že s ním mohu sdílet dokonce i obavy, mé nedostatky v práci apod. On mě vždy podpořil ať neplaším, že to zvládnu a že je s mojí prací spokojený.
Co tady? Co ve volném čase?
No asi každý dle svého gusta. Já zde chodím do lesa. Užívám si např. drobné květy, jako je jaterník podléška, petrklíč, podběl či hojná kvetoucí vřesoviště. Dále třeba horské kozy, nebo hejno dravých ptáků nad mojí hlavou, procházky kolem blízkých azurových jezer. Dá se v nich i koupat. Místní přírodu fakt žeru! Mám rád místní architekturu. Snad by se Vám také líbila. Architektonické detaily mi zde připadají velmi odlišné než to, na co jsem zvyklý v ČR. Skvělá je dle mě také pěší promenáda, která je hodně dlouhá, a vede historickým centrem. Když jsem přijel, docela mi trvalo, než mi docvaklo, že se zde produkuje ta alpská sůl v modro červeném obalu, na kterou člověk v ČR narazí poměrně často. Pro toho, kdo to neví – je zde, alespoň za mě, dost hustej starej solivar. Myslím, že stojí za návštěvu.
Salzburg a výzdoba
Město je obklopeno horami, protkané je spoustou zeleně, a to nejen v lázeňské zahradě. Květinová výzdoba v letní sezoně mi přišla opravdu zajímavá – byla pro mě velmi neotřelá a vkusná. Např. loni byly dominantním prvkem výsadby banánovníky s načervenalými listy zakomponované citlivě do květinových záhonů lemující ulice centra města. Banány na úpatí hor, tomu říkám zajímavej nápad! Asi za 50 minut je člověk autobusem v centru Salzburgu, stojí to pár euro. Jo, a beztak jsem neodhalil vše, co zde stojí za to.
Co mi to dává?
Nerad bych Vám špatně poradil – každý jsme jiný, každému to nesedne. Nicméně, já jsem za tuto zkušenost vážně vděčný.
Co mě baví hodně je, že musím mluvit jinými jazyky než češtinou. Člověk prostě trénuje mozek. Primárně zlepšuji němčinu. Mám také kolegy, kteří německy zatím nemluví vůbec dobře a když si s nimi chci popovídat o něčem hlubším, tak procvičuji angličtinu.
Jsme tým složený z lidí různého vyznání i z ateistů, různých barev pleti, z jiných kontinentů. Chováme se k sobě navzájem s respektem. To se mi na tom moc líbí – poznávám rád nové lidi, jiné kultury. Rád překonávám stereotypy.
No a taky peníze. Takový vlastně důležitý detail.
Pokud jste dočetli až sem – přeji hodně štěstí a úspěchů, ať už se rozhodnete jakkoliv. Pokud to bude pro práci v zahraničí, tak Vám přeji, ať přinese to, co jste hledali.
Aktuální volné pozice v Rakousku najdete zde.
Aktuální volné pozice v Německu najdete zde.
