Začátky a první dojmy
Když jsem se rozhodla vycestovat za prací do zahraničí, netušila jsem, kolik zkušeností, přátel a vzpomínek si tím vytvořím. Nikdy předtím jsem nebyla schopná jet sama ani na výlet – a teď jsem měla vyrazit na půl roku do práce do západního Německa, a to jen se zkušenostmi z restaurací v Česku a němčinou, kterou jsem na střední škole prakticky prospala.
Do hotelu jsem nastupovala na pozici Commis de Rang (pomocná číšnice) a bála jsem se, že hned po příjezdu zjistí moji úroveň němčiny a pošlou mě zpátky domů. Opak byl ale pravdou. Při prvním rozhovoru s majiteli jsem samozřejmě byla nervózní, ale ukázali se jako velmi přátelští. Když jsem něčemu nerozuměla nebo se neuměla správně vyjádřit, zpomalili, vše trpělivě vysvětlili a pomohli mi se zorientovat.
Práce a prostředí
Dostala jsem vlastní apartmán a majitelka mě vzala na prohlídku hotelu. Byl nádherný – nově vybavený, s obrovskou terasou, krásnou jídelnou, barem, kuchyní a prosklenou restaurací plnou květin. Seznámila jsem se s kolektivem, který byl neskutečně pestrý. Majitelka mě představila mým budoucím spolupracovníkům – Němcům, Polákům, Ukrajincům, Vietnamcům… jen žádní Češi. Neměla jsem tedy jinou možnost než mluvit německy, což mě posunulo rychle dopředu.
Co práce obnášela?
V Německu se pracuje pět dní v týdnu, 40 hodin, stejně jako jsem to měla já. Po snídani v hotelu jsem se šla projít po okolí, a do práce jsem nastupovala od 15 do 23 hodin. Začátky byly náročné hlavně kvůli kvantu informací, které jsem si musela a chtěla zapamatovat, ale práce náročná nebyla – sbírání sklenic, uklízení stolů a příprava na další den. Po dvou měsících jsem se posunula na pozici Kellnerin (číšnice) a komunikace ani práce s hosty už pro mě nebyla žádný problém.
Volný čas a nové přátelství
První měsíc jsem se snažila soustředit na práci a zapadnout do kolektivu. Poté už jsem s kolegy trávila i volný čas, kdy jsme jezdili na výlety, trávili dny u jezer, na beach volejbalových kurtech a společně jsme chodili na různé výšlapy v okolí.
Nebylo ale možné trávit všechen čas s kolegy, a tak jsem si našla čas i pro sebe. Ráno jsem chodila na procházky nebo si zaběhat. Z první výplaty jsem si koupila brusle, abych se mohla vrátit ke koníčku, který jsem dlouho neměla možnost dělat.
Postupně jsem se seznámila s lidmi z okolí, kteří byli stejně staří jako já. Trávili jsme spolu večery i volné dny, také jsme chodili na různé akce v okolí a zažívali spoustu zábavy. Byla jsem ráda, že jsme komunikovali anglicky a já si tak mohla zdokonalovat i anglický jazyk. Dodnes jsme v kontaktu a kdykoli je to možné, setkáváme se.
Co mi zahraniční zkušenost dala
I když je práce v gastronomii někdy náročná – hlavně kvůli tomu, že pracujete s lidmi – pokud jste připraveni učit se novým věcem, poznat nové kultury, vydělat si peníze a vytvořit si vzpomínky a přátelství na celý život, je vycestování do zahraničí jednou z nejlepších možností, které jsem kdy využila.
Pokud Vás příběh Anety zaujal, podívejte se na aktuální volné pozice v německých hotelech a vycestujte s námi také!
